Manželské soužití lze narušit nejen vnitřními problémy manželství (nevěra, žárlivost, alkoholizmus, finanční problémy, výchova dětí…), ale i zásahy zvenčí – například rodiči jednoho, resp. obou partnerů.
Vliv rodičů, příbuzných nebo známých patří mezi najčastější problémy, se kterými se manželství potýká téměř v každé jeho fázi. Vztahy manželů k rodičům jsou často sycené množstvím obtíží, které jsou těžce řešitelné. Při jejich zdolávání záleží, jestli manželé bydlí s rodiči v jedné domácnosti, nebo jde o rodiče manžela či manželky, jaký je jejich věk, nebo zda žijí oba rodiče.
Vztah mezi rodiči a dětmi je od samého narození dětí jasně definovaný. Rodiče jsou za děti zodpovědní, snaží se jim radit, často je poučují, kontrolují. Ne každý rodič pochopí, že kromě této výchovně-kontrolní role je pro dítě i vzorem a partnerem. Když děti vyrostou, stanou se zodpovědnými sami za sebe a když vstoupí do manželství, stávají se většinou rodiči oni, čímž jsou zodpovědni zase za své děti. Pro své rodiče ale zůstávají navždy dětmi, protože změnit tento vztah na partnerský a rovnoprávný je pro ně velmi těžké a lety jsou méně přístupní změně. Proto mají nadále svým dospělým dětem tendenci radit a někdy i řídit jejich vlastní život.
Druhý problém bývá ve frekvenci a intenzitě setkávání se rodičů s dospělými dětmi. Časem se ocitnou prarodiče v důchodu, nemají dostatečný okruh vlastních zájmů, přátel, jeden z rodičů může zemřít tím se stávají na svých dětech čím dál více citově závislými.
