Nejznámější památky v Praze

Nejznámější památky v Praze, kde všude se musíte podívat? Praha je skvost mezi světovými městy zejména díky své dlouhé historii. Na území starého města pražského se nachází mnoho velmi zajímavých kulturních památek. Můžeme zde shlédnout mnoho objektů jež spadají do všech stavebních slohů, které ovlivnily historii Evropy.

Přehled nejvýznamnějších památek v Praze

Pražský hrad

Pražský hrad je jedna z nejvýznamnějších českých památek. Jeho vznik se datuje do čtvrté čtvrtiny 9. století. Na Pražském hradě se nachází tři nádvoří a celý komplex se rozprostírá na ploše 45 hektarů.
Pražský hrad je od svého vzniku centrem kulturního, společenského a politického dění. V minulosti byl sídlem českých knížat a králů a od roku 1918 ( vznik Československé republiky ) sídlem prazidenta.
Petřínská rozhledna

V roce 1891 nechal postavit F. Prášil, z podnětu Klubu českých turistů, Petřínskou rozhlednu, která je jednou z dominant Prahy. Petřínská rozhledna je věrnou kopií Eiffelovy věže v Paříži, ovšem cca pětkrát měnší.
Její výška je 60 metrů. Vyhlídková galerie je ve výšce 53 metrů a vede k ní 299 schodů. Na vrchol Petřína, kde se rozhledna nachází, vede také lanovka. Strategická poloha Petřínské rozhled-ny zaručuje překrásný výhled na historické centrum Prahy, ale také do širokého okolí.

Karlův most

Karlův most (do roku 1870 původně zvaný Kamenný nebo Pražský) je jednou z nevýznamnějších pražských památek. Kamenný předchůdce dnešního Karlova mo-stu (Juditin most) vznikl v letech 1158 – 1160 na příkaž manželky českého krále Vratislava I., královny Judity.
Původně měl most 21 polokruhových oblouků. V roce 1341 postihla Prahu ničivá povodeň, což se podepsalo i na Juditině mostě. Z původní stavby se zachovala jen část – Malostranská mostecká věž, věž s bránou, pilíře v řece a mostní oblouky v podzemí malostranských domů a křížovnického kláštera.
V roce 1357 nechal Karel IV postavit most nový stavitelem Petrem Parléřem. Stavba byla dokončena na počátku 15. století. Most stojí na šestnácti obloucích a je zdoben 30 sochami a sousošími v barokním stylu, v 19. století byly doplněny dalšími klasicistními a novogotickými. Karlův most je dlouhý 520 metrů a je široký 10 metrů.

Staroměstská radnice s orlojem

V roce 1388 udelil Jan Lucemburský občanům Starého města pražského dekret jež umožňoval výstavbu Staroměstské radnice. Staroměstská radnice s orlojem je komplexem budov. V roce 1388 zakoupili staroměští radní gotický dům Wolflina od Kamene, který byl upraven pro potřeby radnice. Později byl přikoupen dům kramáře Kříže a oba objekty byly spojeny čtyřbokou Staroměstskou věží z roku 1364. Staroměstská věž je vysoká 69,5 metrů a nabízí návštěvníkům výhled po celém historickém centru Prahy.  V roce 1410 byl Staroměstskou věž osazen Orloj, který je dnes jednou z dominant Prahy.

Katedrála sv. Víta

Katedrála svatého Víta je nejvýznamnějším pražským chrámem a sloužil ke korunovaci českých králů. V roce 1344 panovník Karel IV. spolu se svým otcem položili základní kámen ke stavbě chrámu sv. Víta. Prvním stavitelem byl Matyáš z Arrasu a poté od roku 1356 Petr Parléř. Po staletí chrám zůstal nedokončen ikdyž se o to několik panovníků pokoušelo. Dnešní podobu získala katedrála na přelomu 19. a 20. století. Slavnostně byla vysvěcena v roce 1929. V katedrále jsou uloženy hroby českých panovníků.

Vyšehrad

Vyšehrad byl založen v průběhu 10. století. V období vlády Boleslava II. byla v areálu V dobách své největší slávy (11. století) byl Vyšehrad sídlem českého krále Vratislava a jeho nástupci vládli odtud až do roku 1140, kdy začal význam Vyšehradu upadat. Z úcty ke svým předkům nechal význam Vyšehradu obnovit až Karel IV.  Vyšehrad je opředen mnoha pověstmi a bájemi. Od roku 1962 je Vyšehrad národní kultůrní památkou.

Národní divadlo

Položení základního kamene stavby Národního divadla předcházela veřejná sbírka již od roku 1851, u jejíž vzniku stál J.K. Tyl. Samotná stavba Národního divadla byla zpočata 16. května 1868 a ukončena byla roku 1881. Zanedlouho po dokončení (12. srpna 1881) ovšem divadlo vyhořelo díky nedbalosti při opravě střechy. 18. listopadu 1883 bylo divadlo znovu otevřeno a ke svému účelu slouží dodnes. V roce 1983 byla postavena nová scéna. V divadle probíhají činoherní, baletní i operní představení.

Stavovské divadlo

Podle projektu architekta Antonína Haffeneckera nechal roku 1781 hrabě František Antonín Nostic postavit Stavovské divadlo. V roce 1787 se zde konala světová premiéra Mozartovy opery Don Giovanni. Také zde měla premíéru Tylova Fidlovačka v níž zazněla píseň Kde domov můj a stala se českou národní hymnou.

Valdštejnská zahrada

Valdštejnskou zahradu nechal společne s palácem postavit Albrecht z Valdštejna , a to v letech 1623 – 1629. Raně barokní zahrada ve stylu italského manýrismu je přísně geometricky řešena. Z jižní strany je obehnána vysokou ohradní zdí s oblouky, z ostatních tří světových stran je sevřena zdmi paláce.
Zahrada je tvořena dvěmi částmi. V té větší se nachází největší sala terrena v Praze, dále také voliéra, umělá krápníková stěna a čtvercová mramorová kašna s bronzovou sochou Venuše. V menší části se kromě jízdárny a skleníku nachází také velký bazén s ostrůvkem, na kterém je plastika Herkula. V prostorách zahrady jsou pak volně rozmístěny bronzové plastiky mytologických postav a koní, které jsou dílem Adriana de Vries. Jedná se však pouze o kopie, neboť originály byly odcizeny drancující švédskou armádou v roce 1648.
Vzhled zahrady prodělal několik úprav, dnešní podoba však respektuje původní manýristickou podobu i s novějšími barokními prvky. V zahradě můžete potkat volně se pohybujícího páva spolu se třemi pávicemi.

Židovská radnice

Je sídlem židovské komunity a jejich hlavního rabího. Byla postavena koncem 80. let 16. století a později, v průběhu 18. století rekonstruována v pozdně barokním stylu. Židovská radnice patří k několika málo památkám, které unikly demolicím při asanaci na začátku 20. století.
Radnice je nárožní dvoupatrová budova s mansardovou střechou. Nejstarší součástí budovy je čtvercový půdorysný prostor v severní části dnešního suterénu, původně zaklenutý žebrovou křížovou klenbou. Na střeše radnice je dřevěná věžička s hodinami, na jejichž ciferníku jsou hebrejská čísla a jejichž ručičky se pohybují obráceně.

Národní muzeum

Počátky muzea byly spojeny s dary velkých soukro-mých sbírek, které byly v majetku aristokratů žijících v Čechách. Založení muzea předcházela také neobvyklá událost. Roku 1816 postihla české země velká neúroda. Na podporu strádajícímu lidu byl založen spolek, jehož prvním přispěvatelem byl dokonce sám rakouský císař. Nashromážděná částka však již nebyla použita ke svému původnímu účelu a roku 1818 byl položen základní kámen Vlasteneckého muzea v Čechách. Na vzniku muzea se podílela řada významných osobností, za všechny např. Kašpar Maria Sternbernberg, učenec v oboru paleontologie nebo historik František Palacký.
Muzeum je vystavěno v novorenesančním slohu a je klasickou ukázkou směru českého stavitelství druhé poloviny 19. století. Hlavní vstup do budovy je z Václavského náměstí a budovu zdobí sochy autorů A. Wagnera a J. Maudra. Na další výzdobě včetně interiérů se podílela celá řada významných umělců své doby.
Nejvýznamnějším prostorem muzea je Pantheon, věnovaný památce velkých osobností národa, který slouží k slavnostním příležitostem a výstavám. Na výzdobě prostor Pantheonu se podíleli slavní umělci jako F. Ženíšek, V.Brožík, V. Hynais, nalezneme tady také sochy zakladatelů muzea hraběte Clam-Martinice a Kašpara Šternberka, dále sochy J. A. Komenského a F. Palackého. Kromě toho je zde umístěno taky 31 byst významných osobností našich dějin. V budově Národního muzea jsou umístěny stálé expozice oddělení zoologie, mineralogie, paleontologie, historie, archeologie a také sbírky numismatiky.

To jsou tedy nejvýznamější památky v Praze, neváhejte a udělejte si s rodinou výlet do Prahy.

Be Sociable, Share!