Jste ambiciózní?

Patřím také mezi tzv. workoholiky, lidi s ambicemi, podřizujícím jim cokoli, co přijde do cesty. K zamyšlení mě ovšem vedl nedávný rozhovor s kolegyní na chodbě školy, ve které učím. Zrovna se mi chlubila, jak složila zkoušku z anglického jazyka FCE. Gratulovala jsme ji, stejnou zkouškou jsem prošla nedávno i já. A pak jsem nadhodila:,,Tak teď můžeme jít dál,ne? Zkusíme třeba ten pokročilejší stupeň nebo zkoušku z obchodní angličtiny…?“ Podívala se na mě značně nechápavě.,,A proč? Mě tohle stačí.“úsměv se opět objevil .,,Jsem ráda, že to mám a víc nepotřebuji.“ a šťastně odhopkala pryč. Zůstala jsme stát schodech. Jak je možné, že někdo je spokojený s málem a když ho dosáhne, umí si ho i užít a jiní- a přiznejme si, je nás ví a víc, se po dosažení jednoho cíle rozhlížíme, kde je další… Tomuto se říká ambice.
Otázka zní – jste ambiciozní?

Znak č.1:
V práci zůstáváte i dlouho po pracovní době jen aby jste si připravili podklady na zítřejší poradu a zaujali tak vyšší pozice, z čehož by teoreticky mohlo koukat povýšení. Máte prostě touhu ukázat, co ve vás je.

Znak č.2:
Přímo se děsíte dovolené. Pane Bože,tolik volného času, co s ním budu dělat? A co když mi mezitím v práci něco uteče? Nehnete se tedy bez notebooku ani na krok a ob den voláte do kanceláře, co je nového.

Znak č.3:
Máte pocit, že vše zvládnete dobře jedině vy sami. Trpíte při pomyšlení, že by jste vaši práci měli rozdělit a část věnovat kolegovy.

Znak č.4:
Pořád vás užírá pocit, že by jste měli dělat ještě víc, než děláte. Při nejmenším se ve volném čase (pokud ovšem nějaký máte) se učit cizí řeč.

Znak č.5:
O práci se vám už zdá a pokud v ní zrovna nejste, máte obrovský pocit provinění. Posezení s kamarádkou s díky odmítnete, neboť večer hodláte věnovat zpracování podkladů na příští týden.

Tak co, je vám některý z výše uvedených znaků povědomý? Pokud jen některé, vše je v pořádku. Každý občas máme práce až nad hlavu a raději vše ostatní odsuneme na chvilku po pozadí. Pokud jste se však našli ve všech výše uvedených bodech, je čas se zastavit a zamyslet se, zda vaše ambice nehraničí se šílenstvím. V dnešní době velmi rozšířený syndrom vyhoření, anglicky tzv. burnout, vám už klepe na dveře. Projevuje se depresemi, totálním nedostatkem energie, potížemi se spaním, zažíváním a v krajních případech může vést i k pokusu o sebevraždu. Je důležité uvědomit si, kdy nám v těle zní poplašný alarm a my tzv. „jedem na rezervy“. Naše tělo s námi komunikuje neustále. Jen my ho málo kdy vnímáme. Takže když ignorujeme pocit únavy a návaly spánku či bolest hlavy, začnou poplašné reflexy nabírat na intenzitě.

Proto je velmi důležité si každý den alespoň na chvíli odpočinout. Jít se projít ven, protáhnout záda, nohy, nadýchat se čerstvého vzduch a nabrat nové síly. Regenerační účinky má i sport. Běžte do fitness, na kolo nebo jen se psem na procházku. Dbejte na to aby jste i v největším pracovním vypětí spali osm hodin a nezapomínejte na snídani. Vyhněte se hektickým ránům, kdy máte zhruba 10 minut na to se obléknout, upravit a vyrazit do práce, možná ještě ve dveřích zvládnete usrknout kávu. Ne, rána jsou opravdu velice důležitá. Udělejte si pohodu, dejte si sprchu a v hlavě si promítněte nastávající den tak, jak by měl být, se všemi povinnostmi. Usmějte se na sebe do zrcadla a řekněte si: ,,Vše dnes zvládnu a vše se mi povede.“

Říká se, že zrcadla mají tu schopnost odrážet energii. Proto se na sebe nikdy nemračte nebo vám zrcadlo bude špatnou energii ještě hodně dlouho vracet. Naopak, pokud se na sebe budete usmívat, bude vám zaručeně lépe. A nezapomínejte na velice důležitou věc: dovolená. Nechte doma mobil a laptop a odjeďte s rodinou či partnerem někam pryč. Změna prostředí vám prospěje a vy se do práce vrátíte čilí a plní síly.

Energii je prostě nutno čas od času načerpat a rozhodně při tom nemějte pocit provinění. Po dobře odvedené práci si ji určitě zasloužíte!