10 otázek k rozmluvení školáka

Všechny děti jsou zjevně v jednom stejné:
“Jak ses dneska měl.”
“Dobře.”
“Co jste dělali?”
“Nic.”
Znáte to? A znáte ten pocit bezmoci, jak se vám dítě kamsi vzdaluje a vy ho nejste schopna slovy přitáhnout k sobě? Jak přemýšlíte, na co byste se ještě tak asi zeptala, aby to nebylo moc vlezlé ani moc dětinské, ani moc….
Mám za sebou pár zajímavých kurzů. Centrální myšlenka je, že rozhovor tvoří ten, kdo se ptá. Jen musí použít správné otázky. Jaké to jsou?

Mark Dzirasa tvrdí, že některým dětem se lépe odpovídá na otázku: “Co jste dnes dělali,” a jiným na “Jak jsi se měl.”
Zjednodušeně proto, že existují lidé zaměření na výkon (Co) a lidé zaměření na prožitek (jak). Dle mého pozorování, dnešní školáky nezajímá ani co ani jak. Ale toto mě přimělo k zamyšlení se nad tím, jak se vlastně ptám.

Kupříkladu není jedno, kdy se ptáte. Obvykle to totiž na dítě vypálíte v prvních minutách. Můj syn zjevně v té chvíli ještě rozdýchává moji přítomnost a je ochotný mi odpovídat až po dvaceti minutách, kdy dojdeme domů. Taky se mi osvědčilo ptát se na něco konkrétního, co vím, že se ten den mělo dít. Ptát se nestereotypně, aby synek nemohl přepnout hlavu na automatické “Nic, nikdy a nijak.”

Takže dávám k dispozici seznam deseti otázek, které by mohly vést k něčemu, co se moderně nazývá obousměrná komunikace a ne matčin vlezlý monolog.

1. Co za dnešek bylo zatím nelepší? Na jedničku s hvězdičkou?
2. Čemu ses dneska zasmál, co tě pobavilo?
3. Co se ti dneska povedlo?
4. Udělal jsi někomu radost? Nebo někdo tobě?
5. Jak se ti líbí dnešní den? Jakou barvou bys ho nakreslil?
6. Co bys teď podnikl ze všeho nejraději a proč?
7. Kdyby ses mohl proměnit ve zvíře, co bys dneska byl a proč? Co by jsi jako (tygr) podnikl?
8. Je něco, co bys na dnešku změnil?
9. Neznáš nějaký nový vtip?
10. Co tě dneska překvapilo?

Vedu děti, aby si všímali pozitivních věcí, proto jsou všechny otázky kladné a nutí dítě směřovat pozornost na optimisické stránky života. Těch negativních je kolem nich víc než dost a budou se jim připomínat samy.

Jak navazujete dialog se svými dětmi?