Změny legislativy: dá se ušetřit za vytápění?

Levné topení jako úleva rodinnému rozpočtu? Ne vždy je to zrovna snadné. Zatímco domácnosti s vlastním vytápěcím zdrojem mohou výdaje výrazně ovlivnit typem paliva nebo kotle, v bytových domech s ústředním topením jsou od letošního roku lidé závislí také na šetrnosti sousedů.

Všem rovným dílem

Rozúčtování tepla v bytových domech se podle nového zákona dělí na základní a spotřební část. Zatímco základní složka řeší náklady rozpočítané na bytovou plochu nebo jiné fixní poplatky, spotřební složka pokrývá náklady na teplo, které se dostane do bytu. Od letošního roku podléhají obě složky nové vyhlášce, která by měla spravedlivěji dělit výdaje mezi obyvateli.

Spotřební složka se pro každý byt musí pohybovat v průměrných hodnotách celého domu. Alespoň 80 % průměrné ceny tepla tak zaplatí i lidé, kteří šetří využíváním tepla ze sousedních bytů a majitelé prázdných bytů, ve kterých se netopí vůbec.

Teplo musí měřit všichni

Motivovat obyvatele domů k úsporám energií by mělo povinné měření tepla. Nařízení má zamezit plýtvání teplem, které hrozilo v době, kdy se v bytech účtovaly náklady za topení podle velikosti podlahové plochy. Vyúčtování totiž zdaleka nemuselo odrážet, jak lidé doopravdy topili.

Zdroj: https://pixabay.com

Od roku 2007 musí mít povinně každé topení regulační ventily.

Povinnost instalovat měřidla spotřeby tepla na všechny otopné jednotky stanovuje novela zákona o hospodaření energií. V případě porušení zákona majiteli budovy hrozí pokuta až 200 tisíc korun.

Každoroční odečítání probíhá v současné době hlavně pomocí těchto měřičů tepla:

Odpařovací indikátory

Odpařovací indikátory jsou dnes překonaná technologie, přesto se v některých bytových jednotkách stále vyskytují. Odečty na základě množství odpařené kapaliny v měřicí ampuli však dávají poměrně nepřesné výsledky a nové odpařovací měřiče se už dnes většinou ani nenabízí.

Digitální indikátory

Mnohem používanější a přesnější jsou digitální měřiče, které spotřebu zobrazují přehledně na integrovaném LCD displeji. Indikátory nekalkulují s kilowatthodinami, ale se spotřebními jednotkami. Neměří konkrétní spotřebu, ale srovnávají jednotlivé domácnosti v budově. Existují dva základní typy.

Jednočidlové indikátory měří teplotu na povrchu radiátoru pomocí čidla. Hodnotu potom srovnávají s pevně danou teplotou místnosti. Některé moderní přístroje mají i radiový přenos dat a odečty pak mohou probíhat na dálku, aniž by dodavatel musel do domácností vysílat své pracovníky.

Dvoučidlové indikátory mají v porovnání s jednočidlovými ještě druhé čidlo, které měří teplotu v místnosti. Dokáží tak rozeznat, kdy je povrchová teplota radiátoru vyšší než v okolním prostředí. Jinými slovy, dvoučidlový indikátor pozná, kdy topení doopravdy topí. Pokud vyhodnotí, že radiátor teplo nevysílá, s měřením hodnot ani nezačne.

Šetříme bez ústředního topení

Díky moderním měřičům tepla mohou domácnosti v bytových domech s ústředním topením nadále šetrným zacházením výrazně redukovat účty od tepláren. Snížením teploty vzduchu v místnosti o 1 °C ušetříte na teple asi 6,5 % energie. Pokud domácnost vytápíte z vlastního zdroje, může být snížení spotřeby tepla vhodným způsobem, jak ušetřit za plyn nebo za elektřinu.

Pokud chcete ušetřit, ale jste zimomřiví a snižování teploty v domácnosti vás neláká, podívejte se na další způsoby úspor energie.

Zdroj: https://pixabay.com

V obýváku maximálně 21 °C, v ložnici i o tři méně – přetopené místnosti mají vliv na naši peněženku i zdraví.

Be Sociable, Share!