Škodlivý teflon aneb jaká onemocnění vám mohou hrozit?

Je teflon škodlivý? Záleží na tom, jak s ním budete zacházet. Pokud jej budete používat na běžné vaření, nic vám nehrozí. V opačném případě si dejte pozor.

Teflon je vyzdvihován pro svoje vlastnosti. Uchytil se zejména v potravinářství, kde kuchaři jeho výhod využijí naplno. Věděli jste ale, že má i řadu neduhů? Za určitých okolností může být dokonce zdraví škodlivý. V tomto článku vám ty nejčastější problémy spojené s teflonem přiblížíme.

Riziko rakoviny a neplodnosti

Než ale začneme všechny problémy vypisovat, musíme hned na začátku zmínit, že je materiál PTFE velice stabilní. To je logické, jinak by se nepoužíval v potravinářství. I přesto existují chvíle, kdy může být zdraví nebezpečný. Taková chvíle nastává v okamžiku, kdy teflon rozehřejete na více než 260 stupňů Celsia. V tu chvíli se totiž začne rozkládat.

Během rozkladu se také začne uvolňovat kyselina perfluorooktanová. Ta při pravidelné konzumaci způsobuje rakovinu jater a neplodnost. Okamžitě vám ale problémy nezpůsobí. Kyselina se navíc nebude uvolňovat ani v případě, že budete vařit na vyšší teplotu než je uvedených 260 stupňů. Tedy jen v případě, že budete používat olej nebo tuk. Při vaření na sucho si dávejte pozor.

Teflonová horečka

Co když ale pánvičku, kterou tvoří PTFE fólie, rozehřejete na ještě vyšší teplotu. Při 360 stupních se dostane teflon do takového stavu, kdy začne docházet k uvolňování výparů. Pokud se jich nadýcháte, můžete onemocnět teflonovou horečkou. Jde o onemocnění, které provází nevolnost, bolest hlavy a svalů, únava, kašel, pocení či horečka. Problémy nastupují po 4 – 8 hodinách po vdechnutí výparů.

Pokud se vás po přečtení výše zmíněných zdravotních rizik zmocnila panika, můžeme vás uklidnit. Materiál PTFE je totiž dostatečně bezpečný pro použití v potravinářství. Na výše zmiňované teploty se při běžném vaření, smažení či pečení nedostanete.

Materiál, který dobyl potravinářský průmysl: Jaké jsou jeho výhody?

Teflon se objevil doslova jako blesk z čistého nebe. Jedná se o téměř dokonalý materiál, který se si oblíbily stovky lidí po celém světě. Jaké jsou jeho výhody?

Lidstvo bylo vždycky vynalézavé. Hledalo způsoby, jak vylepšit zajeté postupy. A to platí i o vaření. Postupem času se tak nevylepšovaly jen recepty, ale také pomůcky, které vaření ulehčovaly. Vznikaly nové materiály, málokterý ale způsobil takovou revoluci jako teflon.

Teflon vznikl omylem

Paradoxem ale zůstává fakt, že materiál PTFE vznikl omylem. Stalo se tak v roce 1954 v laboratořích firmy DuPont. Tehdy chemik Roy J. Plunkett objevil bílý prášek, který ihned začal zkoumat. Brzy zjistil, že má výjimečné vlastnosti. PTFE se vyznačoval odolností vůči vysokým teplotám, což z něj udělalo udělalo vlajkovou loď celé společnosti.

Během výzkumu Plunkett zjistil, že je teflon za jistých okolností použitelný i v potravinářství. A tak to všechno začalo – doslova kuchyňská revoluce. Teflon se brzy uchytil mezi profesionálními kuchaři i v domácnostech. A drží se tam až dodnes.

Dokonalý materiál?

Těžko můžeme najít materiál, který nabízí stejně dobré vlastnosti jako PTFE. No dobře, pár jich sice je, ale žádný z nich se nedá použít v potravinářství. To dělá z teflonu doslova dokonalý materiál, na který nedá řada lidí dopustit. Vždyť jen díky němu mohou zdravě vařit bez toho, aniž by museli dělat kompromisy.

K teflonové pánvi nic nepřilne. Můžete tak vařit a smažit bez oleje, tuku a dalších materiálů, bez kterých byste se jinak neobešli. Výrobky navíc mají nízkou hmotnost. Je tedy až k nevíře, že něco tak lehkého může být tak odolné. Kromě nepřilnavosti a nízké hmotnosti se ale PTFE folie může pochlubit odolností vůči korozi a tření. Potravinářství tedy není jedinou oblastí, kde se dá použít.

Suchá maziva: Ideální řešení, u kterého se nezašpiníte

Klasická olejová maziva vynikají specifickou vůní a mazlavostí. Jakmile na ně sáhnete, zašpiníte se. Suchá maziva jsou pravý opak. Kde se používají?

Suché mazání je skvělý způsob, jak ošetřit celou řadu materiálů. U kovových výrobků nabízí suché mazání alternativu ke klasickému povlakování. Produktu ale přidá takové vlastnosti, které by si vyžádalo náročnou povrchovou úpravu.

Vlastnosti suchých maziv

Suché mazivo se používá hned z několika důvodů. V první řadě jde o kvalitní náhradu klasických maziv. Dokáže snížit tření mezi dvěma povrchy, aniž by k tomu bylo potřeba klasické olejové médium. Díky tomu se při aplikaci ani při následném použití předmětu neumažete.

K tomuto účelu se používá zpravidla grafit a disulfid molybdeničitý. Oba tyto materiály mají dostatečně dobré vlastnosti, aby umožnily suché mazání při vyšších teplotách než u kapalných maziv. Udává se, že mohou odolávat i teplotám až do 350 stupňů Celsia v oxidujících prostředích. V klasických prostředí pak dokážou odolat žáru o teplotě 1100 stupňů Celsia.

Pro nadpozemské potřeby

Nejčastěji používaným materiálem pro suchá maziva je grafit. Maziva vyrobená z tohoto materiálu pak mají široké využití. Můžete se s nimi setkat v potravinářství, na kolejových spojích, v klavírech, převodovkách či některých zámcích. Právě v zámcích by tekuté mazivo způsobovalo problémy. Grafit je proto ideální volbou.

Pro tradiční, dalo by se říct až pozemské, potřeby se používá právě výše zmiňovaný grafit. Suché mazání se ale vyrábí i z dalších materiálů. Jedná se o speciální chemické sloučeniny, které najdou využití pouze pro specifické účely, zejména pro vesmírná vozidla či mechanické klouby.

Suché mazivo se tedy dá použít i tam, kde tradiční olejové mazivo selhává. Přináší s sebou i řadu výhod, které si oblíbí všichni majitelé takto ošetřených výrobků.