wedding-1164933_1280

Manžel nikdy není doma

Mám 20 let, jsem rok vdaná, děti zatím nemáme. Zdá se mi, že se mi můj manžel vzdaluje. Trávíme spolu čím dále tím méně času. Jeho nejvíc zajímá jeho práce, kamarádi, přes víkend hodně sportuje – prý si tak nejlépe odpočine. Ale co já? Proč jsem se vdávala, když muže ani nevidím?! A když už je doma, nejraději si sedne k televizi. A já jsem vlastně potom zase sama. Jak mu mám vysvětlit, že by měl více času věnovat rodině?

Miriam

Do manželství lidé vstupují s různým očekáváním – reálným i nereálným, vědomým i podvědomým… Každý z novomanželů očekává, že v jeho nové rodině bude všechno tak, jak bylo v té původní, na kterou byl zvyklý. Kromě toho existují různé tzv. „manželské mýty“ – nereálné, všeobecně rozšířené představy o manželství. Tady patří například mýtus o stálém manželském štěstí (bez konfliktů a „černých dní“), mýtus o absolutním porozumění manželů (a úplné názorové shodě) a jiné. Mezi takové mýty by se dala zařadit i představa, že manželé mají všechno dělat spolu, trávit spolu každou volnou chvilku.

Přesycení

V manželství mají být přítomny různe způsoby trávení volného času: spolu ve dvojici, spolu ve společnosti jiných lidí, každý sám, a posléze fyzicky spolu, každý při jiné činnosti (jeden čte knihu, druhý sleduje TV). Je důležité, aby manželé trávili nějaký čas spolu – ne jenom při práci, ale i ve volných chvílích, aby spolu prožívali něco hezkého. Proto je výhodné, když mají společný koníček, podobný styl života. Je iluzí očekávat, že spolu budeme 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, a pořád si budeme stejně vzácní, stále se spolu budeme radovat. Je nemožné, aby měl člověk neustále dobrou náladu – ani když je při něm jeho milovaný partner.

Na tom ztroskotávají mnohé dovolené, když si manželé v kolotoči života konečně najdou čas jeden na druhého a chtějí si vychutnat každou minutu spolu. Potom stačí pár dní a sladké týdny se mění na bojiště, na kterém mrazivé ticho opakovaně přerušují ozbrojené útoky. Jednoduše proto, že chtějí být za každou cenu pořád spolu a věnovat se jeden druhému a mít z toho radost. Jenže radost se nedá vyrobit na požádání… Podobná situace nastává i kromě dovolené – když manželé (nebo jeden z nich) očekávají, že manželství pro ně bude zdrojem štěstí, když investují spoustu energie jen do vztahu a to stejné očekávají i od partnera. Život se tak zúží jen na manželský vztah. On potom ale nedává to, co od něho očekáváme. Možná se zdá, že když někdo žije jen pro manželství, mělo by to být pro partnera požehnáním. Skutečnost je však taková, že když nečerpá enerfii a radost i odjinud, velmi rychle ztratí svoje zásoby a nemá co více do manželstva dát. V takovém případě je pro vztah spíše přítěží – chce dávat, ale už nemá co.

Když chci toho druhého udělat šťastným, musím si uvědomit, že jsem jen jeden z mnohých činitelů, které ke svému růstu potřebuje. Když se staráme o psa, nezavřeme se s ním do jedné místnosti v očekávání, že naše láska a neustálá přítomnost ho udělají šťastným. Potřebuje ji, ale potřebuje i slunce, vodu, vzduch, potravu, jiné psy, trochu volnosti, pohybu… Když pak na chvíli odejdeme, zvíře se neskutečně raduje, že je opět s námi a tak je tomu i u lidí.

Klidný přístav

V úvahu přichází i jiná možnost – že se manžel skutečně vyskytuje doma příliš zřídka. Možná jste úplně opačné typy – vy zvyklá trávit doma většinu času, on zase minimum. V tomto případě je třeba pokusit se najít oboustraně přijatelný kompromis – povinnosti si rozdělit a dohodnout se například na jednom-dvou dnech v týdnu, které budou jen vaše, které budete trávit spolu tak, aby vám to bylo oběma příjemné. A zbylý volný čas vyplnit po svém. Manžel tu není proto , aby manželce zaháňel nudu. Ta je přeci dospělý člověk s vlastní osobností, zálibami, okruhem přátel… Zkuste si představit, že by jste byla svobodná a žila u rodičů. Čekala byste, že matka se vám bude starat o každodenní program? Dobré manželství nemá být cílem, ale prostředkem k plnějšímu životu. Je to přístav, ve kterém čerpáte energii na další plavbu. I přístav vyžaduje údržbu, ale nepotřebuje, aby jste v něm trávili dny a noci… Ze strany vašeho manžela je naopak důležité pochopit, že bez jeho přičinění manželství dlouho fungovat nebude. Nemusí doma trávit každou volnou chvilku, ale určitou dávku jeho času a energie vztah potřebuje. Každý den si povídat alespoň něco o svém životě, pocitech, zážitcích, aby jste věděli, čím žije ten druhý. Občas udělat něco tomu druhému pro radost. Umět se občas zříci nějaké té akce ve prospěch společného času s partnerem. Snažit se pochopit ho a být mu oporou, když to potřebuje.

Možná problém není ani  v tom, že byste chtěla mít svého manžela stále pro sebe a u sebe – jen Vám snad chybí pocit, že mu na vás záleží. Manžel však na vaše výčitky, že nikdy není doma, bude reagovat právě únikem k přátelům nebo do samoty. Proto je lepší zkusit zvolit jinou formu, jak mu dát najevo, že ho potřebujete. Né mu vyčítat, že hodně času tráví s kamarády, protože tak se bude bát, že mu je chcete vzít, a bude se na vás zlobit. Nejdříve mluvit o svých pocitech: „Chtěla bych cítit, že mě máš rád. Chápu, že máš své zájmy a přátele, ale potřebuji trochu tvé lásky a něhy. Nemusíš se mnou trávit celé dny. Stačí, když se mě občas zeptáš, co jsem přes den prožila, a poslechneš si to. Potřebuji tvé pohlazení a trochu tvého času. Protože ty si můj domov.“

Když muže doma čeká zatrpklá a stále vyčítající manželka, není se co divit, že ho to táhne pryč. Když se však žena realizuje v oblasti, která ji baví (může to být třeba vaření jako podnikání), získá tak hodně radosti, sebevědomí, nové zážitky, bude nezávislejší a bude mít manžela čím obohatit. Ten s ní potom nebude muset, ale bude chtít, trávit více času.

„Každý z nás má mít tolik sebevědomí, lidské – ženské i mužské hodnoty, aby si mohl být jistý, že by dokázal žít i bez partnera. Manželství je soužitím ne dvou do sebe zaklíněných psychických invalidů, ale svébytných bytosti, které dokážou utvářet intimní vztahy a tešit se z nich, ale taky být sami sebou.“

Ivo Plaňava

Nejde o to, aby manželé byli hodně spolu, ale o to, aby čas, který si věnují, využili naplno, aby se skutečně věnovali jeden druhému.

Mgr. K. Gromošová

Zdroj: manzelstvi-portal.cz

Be Sociable, Share!