bride-and-groom-768594_1280

Má matka nesnáší mého muže

Jsem čtyři roky vdaná. Trápí mě, že moje matka nemá ráda mého manžela. Stále mi říká, že pro mně není dost dobrý, předhazuje mi jeho nedostatky. Je pravda, že není právě technický typ, který by zvládl všechny „mužské práce“ v domácnosti. Ale i tak – při všem mi pomáhá, jak se jen dá. Mám ho velmi ráda a vážim si ho, žijeme šťastně. Moje matka jako by chtěla to šťěstí rozbít. Nechci být vůči ní nevděčná, protože nám hodně pomáhá, postará se o děti, když je potřeba… Chtěla by jsem, aby si i ona mého muže vážila. Jenže se mi nedaří ji přesvědčit o jeho přednostech. Jak to mám udělat, abych si nerozzlobila ani jednoho?

Natálie 

Snad každý člověk touží po tom, aby jeho partner zapadl do okruhu jeho blízkých – mezi přátelé, do rodiny. Manžel rád vidí svou manželku, jak spolu s jeho matkou připravuje pohoštění, manželka se raduje, když její otec a manžel spolu něco dělají nebo zaujatě debatují o společném zájmu či koníčku. A naopak, radost z manželského šěstí kalí poznání, že mí blízcí nenacházejí společnou řeč s mým vyvoleným. A když vidím, že se ani nesnaží, ba naopak, na každém kroku mi dávají pocítit, že s mou volbou nesouhlasí, je to opravdu těžké.


Trojúhelník vztahu

Z vašeho dopisu se zdá, že s manželem žijete opravdu šťastně a nevidíte důvod, proč má Vaše matka k němu tak negativní postoj. Proto je dost pravděpodobné, že by byla tolik kritická k jakémukoliv muži, i kdyby byl téměř dokonalý. Možná má negativní postoj k mužům v důsledku nějakých problémů ve vztahu se svým manželem, nebo naopak se ji každý muž zdá v porovnání s tím jejím ne dost dobrý (to se často stává u vdov, které si po partnerově smrti manžela zidealizovali). Právo na svůj postoj má, vždyť určitě i Vám jsou někteří lidé sympatičtí a jiní méně, tak to už mezi lidma bývá. Nemyslím ale, že má právo Vám to stále připomínat, nebo dokonce vyčítat. Nějaký smysl by to mělo, kdyby jste teprve o svatbě uvažovali. Tehdy jako milující matka má právo říct vám svůj názor, poradit vám. Ale teď je to úplně zbytečné, nic to neřeší, jen to bolí.

Vy máte ráda oba, ani jednomu nechcete ublížit, a tak se snažíte manžela před matkou obhájit a přesvědčit ji o jeho přednostech. Proč ale? Proč se ji snažíte vnutit svůj názor, když se Vám nelíbí, že ona Vám vnucuje ten svůj? Proč jste přistoupila na její hru? Už jste zjistila, že to nikam nevede. Vytvořili jste s matkou a manželem trojúhelník, který často vzniká v rodinách s nějakým neřešeným problémem – jeden je oběť (Váš manžel), druhý pronásledovatel (Vaše matka) a třetí jim dělá usmiřovatele (Vy). Role jsou trvale přidělené a komunikace se vede takovým způsobem, že se problém neřeší, ale naopak fixuje.

Změna v komunikaci

Psycholog Oldřich Matoušek přirovnává tuto situaci k té, do které se často dostává psycholog mezi rozhádanými manžely. Kdyby vstoupil přímo do ohniska konfliktu, mohl by dopadnout jako zrno mezi dvěmi mlynskými kameny. A nic by se nevyřešilo. Proto je lepší, když se drží bokem. Řekne manželům, že v jejich sporu nemůže rozhodovat, že není soudce a že se nehodlá přiklonit k žádné straně. Prohlásí, že bude dohlížet na to, aby setkání proběhlo ve stylu fair play a že nebude trpět fauly. Vyzve manžely, aby se otočili proti sobě, našli konkrétní problém a začali. Čas od času do debaty zasahuje, ale nepředpisuje hotové řešení, jen kontroluje, aby rozhovor probíhal bez podrazů.

Podobná taktika by se hodila i u vás: „Mami, to je tvůj názor. Já mám svého manžela ráda, brala jsem si ho dobrovolně a se svým rozhodnutím jsem ještě stále spokojená. Je mi opravdu líto, že ti není sympatický, hodně přeju, aby jste se měli rádi, aby si ho přijala za svého syna. Ale nemůžeme tě k tomu nutit. Nikam nepovede, když se o tom budeme hádat. Když máš proti němu něco důležitého, co by podle tebe mohl změnit, řekni mu to sama. Já můžu být při tom, ale nechtěj ode mně, aby jsem se postavila na tvou nebo jeho stranu. Je to problém mezi vámi dvěma.“

Pokud budete setrvávat v nynějším stylu komunikace, matka se bude nadále utvrzovat v tom, že její zeť je neschopný a nehodný takové skvělé ženy jako jste Vy. Manžel bude ubožátkem odkázaným na manželčinu obhajobu a vy budete stále poslouchat výčitky vůči vašemu manželovi a usilovně protiargumentovat. Tím vaši matku nepřesvědčíte. Ba právě naopak, přehnaná obhajoba může mít přesně opačný efekt. Když si člověk není celkem jistý stanoviskem, které zastává, přehnaně ho bráni, jakoby ho chtěl obhájit před sebou samým. Když budete hodně bránit svého manžela, může to vypadat podobně.

A ještě něco: Jednou se může vyčerpat Vaše trpělivost a ochota obhajovat ho, hlavně když vás nezlobí. A právě tehdy se Vám před očima objeví všechny výčitky vůči němu, kterými Vás Vaše matka usilovně zásobuje, a možná se Vám ve zlosti budou zdát její argumenty celkem opodstatněné…

Mgr. K. Gromošová

Převzato s manzelstvi-portal.cz

Be Sociable, Share!